Celá aféra začala minulý týden, když Americká lékařská asociace upozornila internetové giganty (Amazon, Facebook, Google, Pinterest, Twitter a Youtube), že svou činností napomáhají šíření mylných informací o očkování.
Vzhledem k těžce mediálně rozebírané spalničkové epidemii v USA byla odezva téměř okamžitá: Amazon ze své nabídky stáhl několik knih a dokumentárních filmů, které bez podkladu spojovaly očkování s rozvojem autismu nebo závažných chronických onemocnění, GoFundMe odstranilo peněžní sbírky odpůrců očkování, kteří z výtěžků vedli rozsáhlou kampaň.
Dopad na sociální sítě
Knihy však v dnešní době, době upadající čtenářské gramotnosti, nejsou zdaleka tak silným desinformačním pohonem, jako sociální sítě a jejich složité algoritmy rozšiřující příspěvky k vhodným čtenářům - není tedy divu, že i společnost Facebook na sebe s patřičnou reakcí nedala dlouho čekat. V oficiálním oznámení představuje sérii opatření zaváděných na Facebooku i jeho dceřiných sítích - v čele s Instagramem, populárním médiem pro sdílení fotek a videí.
Na hlavní stránce obou výše uvedených sítí i v jejich vyhledávači bude omezena priorita účtů, skupin nebo stránek zaměřených proti očkování - na tímto směrem orientované reklamy bychom již neměli narazit vůbec. Krom toho byly na Instagramu zablokovány některé hashtagy (například #vaccinescauseautism nebo #vaccinesarepoison).
Narušení svobody slova?
USA razí tvrdě liberalistický přístup, nádherně vystižený citátem: "Svoboda tvé pěsti končí na špičce mého nosu". U svobody slova je to pak obdobné - má své hranice zastaveny vůlí a zdravím spoluobčanů (nikoliv pouze mírou kontroverze onoho slova). Pro představu uvedu, že je zcela legální adresovat nenávistné projevy etnické menšině, avšak verbálně dovést příslušníka oné etnické menšiny k sebevraždě je trestné.
Právě proto bývá koncept svobodného projevu v diskuzích a polemikách o správnosti či nesprávnosti přístupu sociálních sítí zmiňován se značnou frekvencí. Proč mohou neonacisté, členové KKK i bojovníci za legalizaci drog veřejně vyjadřovat své názory, ale odpůrci očkování by na svých právech měli být jakkoliv omezováni?
Je třeba vzít v potaz, že i šíření nepravdivých informací je právním řádem USA ošetřeno, má-li vliv na lidské zdraví (což propagace neočkování bezpochyby má). Sankce však postihnou pouze zdroj, který falešné informace rozšiřuje uvědoměle - tím by v případě očkování byl například falšovaný výzkum, nikoliv ustarané maminky, které jeho výsledky sdílí skrz sociální sítě.
Pro obhajobu jednání sociálních sítí musíme hledat důvod v jiné oblasti amerického liberalismu. Především si musíme uvědomit, že do regulace desinformačních nástrojů v případě očkování zasahují samy sociální sítě, nikoliv USA. Z pozice samostatných, nezávislých firem mohou Facebook, Amazon a GoFundMe usměrňovat (i omezovat) možnosti svých uživatelů dle vlastní vůle - pokud se uživatelům tyto kroky nelíbí, stránky jednoduše opustí a sníží tak jejich výdělky z reklam.
Běh na dlouhou trať
Ani ve dvacátém prvním století není vše zcela jednoduše technicky proveditelné a stále je velká řada úkonů komplikována bezmeznou lidskou kreativitou. Útlum aktivity odpůrců očkování na sociálních sítích proto nebude ani zdaleka tak náhlý a definitivní, jak bychom si mohli myslet - jistě se ještě dlouhou dobu budeme na Instagramu setkávat s hashtagy naznačujícími, že očkování způsobuje autismus, možná dokonce i s lépe maskovanými reklamami. Nezbývá než popřát vývojářům pevné nervy a obyvatelstvu (nejen americkému) dostatek kritického uvažování.